Všechny míry se měří na lehce oděném těle na těsno. Různé přídavky na volnost oděvu se stanovují až při konstrukci a dle povahy oděvu, od 0 do 25-30 cm.
Nejprve pro snadnější a přesnější měření je nutné si zavázat tkanici do místa anatomického pasu, to je kolem pasu v místě, kde je pupek. Pozor, nesní tkanice spadnout do místa kde pan nosí kalhoty, ale musí zůstat ve výšce pupku!
Výška postavy: cm |
Obvod hrudi (OH): cm Měří se přes hrudník kolem dokola přes nejširší místo hrudníku na těsno při normálních nádechu. Poznámka: |
Obvod pasu anatomický (OPa): cm Měří se přes pas kolem dokola v místě pupku na těsno při normálních nádechu. Pozn.: jako pomůcka pomůže si zavázat do „anatomického pasu“ tkanici. Tkanice musí procházet přes pupek. Rozměr pasu anatomického je pak měřen přesně v místě tkanice Poznámka: |
Obvod pasu kalhot (OPk): cm Měří se přes pas kolem dokola v místě, kde nejčastěji pan nosí pásek kalhot, nebo v místě, kde požaduje pasek kalhot. Měří se na těsno při normálních nádechu nebo tak, jak si pan přeje kalhoty mít staženy v pase. Toto měření je na individuálním pocitu a při výrobě je toto konečným rozměrem obvodu pasu kalhot. Rozdíl mezi tímto rozměrem a rozměrem obvodu pasu anatomického (tedy přes pupek) může být od 0 do 15 cm i více, dle stavby postavy. Poznámka: |
Obvod sedu (OS): cm Měří se přes boky kolem dokola v místě nejširším, v místě přes nejvystouplejší část zadnice na těsno Poznámka: |
Obvod krku (OK): cm Měří se na těsno kolem krku v místě krčního ramenního bodu přes krční jamku. Tento rozměr bývá určující pro velikost límce košile. Je to tedy místo, kde sedí límec košile a kde si ji pan zapne. Poznámka: |
Obvod krku (OK2): cm Měří se na těsno kolem krku v nejužším místě krku pod ohryzkem. Tento rozměr je vždy menší než rozměr obvod krku (OK) a je důležitý, pokud se měří na oděv s těsným stojákem, rolákem a opod. Poznámka: |
Délka ramene (R): cm Měří se přímo od krčního ramenního bodu ke kraji ramene k místu zakřivení ramene směrem dolů. Při měření se pokládá mezi metr a konec ramene palec, je to z důvodu volnosti a případné vycpávky na korekci. V tomto případě je rozměr 15 cm. Je důležité metr nasadit těsně ke krku! Poznámka: |
Délka ramene včetně rukávu (DRR): cm Vychází z míry délka ramene (R), a pokračuje se v měření tak, že metr se dále vede podél paže, přes ohnutý loket k zápěstní kůstce a ještě asi o 4 cm dále tam, kde si pan představuje konec rukávu. Většinou to bývá cca 3-5 cm za zápěstní kůstkou, dle velikosti paže/dlaně. Poznámka: |
Délka zad (DZ): cm Měří se od krčního obratle po páteři k místu, kde je prohnutí páteře největší, to je k místu, které se dá označit jako pas. Pozn.: Jako pomůcka pomůže si zavázat do „anatomického pasu“ tkanici. Tkanice musí procházet přes pupek. Většinou délka zad končí právě v místě zavázané tkanice – viz obr. Poznámka: |
Šíře zad (ŠZ): cm Měří se mezi podpažními záhyby na lehce ohnutých zádech ve výšce nejširšího místa zad, asi 12-18 cm od krčního obratle. Poznámka: |
Boční délka kalhot anatomická (BDKa): cm Měří se po boční straně postavy od tkanice, která je zavázána v místě pupku, směrem k zemi. Tento rozměr je nutný vždy, je výchozí hodnotou pro konstrukci, i když kalhoty v konečném důsledku sedí níže. Poznámka: |
Boční délka kalhot snížená (BDKs): cm Měří se po boční straně postavy od středu pásku kalhot směrem k zemi. Tento rozměr je skutečnou délkou kalhot. V tomto případě je nutné aby měřená osoba měla kalhoty, které sedí přesně v pase tak, jak osobě vyhovuje. Není vhodné měřit tento rozměr dle kalhot, se kterými pan není spokojen. Pokud tomu však přece jen je, pak je nutné držet se při měření pocitu, kde chce, aby měl tedy pas kalhot. Ještě nutno podotknout, že u některých postav může být BDKa a BDKs shodná. Je to v případě, že osoba nosí ráda vyšší sed kalhot a zároveň nemá velký rozdíl v hodnotě míry OPa a OPk. Poznámka: |
Obvod stehna (OS): cm Měří se cca 2-10 cm pod rozkrokem v nejširším místě stehna těsně kolem dokola. Poznámka: |
Délka kroku (DKR): cm Měří se jako přímá vzdálenost mezi bodem rozkroku a zemí, měří se po vnitřním švu nohavice nebo zevnitř nohy, je důležité, aby se měřilo tak vysoko, kde skutečně je rozkrok. Pro tento účel je dobré si kalhoty vytáhnout co možná nejvýše v rozkroku. Tento rozměr je rovněž velice důležitý pro konstrukci a jeho chybné změření způsobí buď krátké kalhoty – nohavice nebo dlouhý hluboký sed. Poznámka: |
Obvod pod kolenem (OPK): cm Měří se kolem dokola v místě pod kolenem, tam kde je nejužší místo mezi kolenem a lýtkem. Poznámka: |
Obvod lýtka (OL): cm Měří se kolem dokola v místě nejširšího místa lýtka. Poznámka: |
Obvod kotníku (OKT): cm Měří se kolem dokola v místě nejužšího místa v místě kotníku. Poznámka: |
Délka předního dílu anatomická (DPDa): cm Měří se od krčního ramenního bodu k pupku, tedy ke středu ke tkanici, která je zavázána v místě pupku. Poznámka: |
Délka předního dílu reálná (DPDr): cm Měří se od krčního ramenního bodu středu pásku kalhot. Čím postava má větší břicho, tím je tento rozměr větší a liší se od DPDa. Poznámka: |
Obvod paže (OPŽ): cm Měří se na těsno kolem dokola v místě nejširšího místa paže. Poznámka: |
Obvod předloktí (OPŘ): cm Měří se na těsno kolem dokola v místě nejširšího místa předloktí. Poznámka: |
Obvod zápěstí (OZP): cm Měří se na těsno kolem dokola v místě nejužšího místa zápěstí. Poznámka: |
Hloubka sedu anatomická (HSa): cm Osoba se posadí na pevnou základnu a měříme od tkanice v místě pupku k základní desce. Poznámka: |
Hloubka sedu kalhot (HSk): cm Osoba se posadí na pevnou základnu a měříme od středu pásku kalhot k základní desce. Poznámka: |
Po zkušenostech z měřením ještě doplňujeme další měření, které nám usnadní „na dálku“ přiblížit co možná nejlépe Vaši anatomii. Z toho důvodu doplňujeme měřění ještě o další 3 údaje, viz následující položky. Nelekejte se, že na fotce je žena, nemá to na měření prakticky žádný vliv.
Délka trupu – přední část – experimentální metoda (EX PD): cm Měříme trup dle „starých mistrů“ . Metr se přichytí v místě uprostřed krku v zadu na krčním obratli a napnutý se vede přes přední část trupu k místu v pase přesně na boční straně. Čím větší prsa, tím se metr více stačí na boční stranu trupu. Čím menší prsa, tím se metr přibližuje více ke středu hrudi. Poznámka: |
Délka trupu – zadní část – experimentální metoda (EX ZD): cm Měříme trup dle „starých mistrů“ . Začátek a konec metru musí vycházet z naprosto stejných míst jako (EX PD, jen metr se vede po zádech a ne po přední straně hrudi Poznámka: |
Zadní délka postavy ZDP: cm Měříme od krčního obratle po středu zad k zemi. Poznámka: |
Nejprve pro snadnější a přesnější měření je nutné si zavázat tkanici do místa anatomického pasu, to je kolem pasu v místě, kde je pupek. Pozor na přesné umístění tkanice po celou dobu měření. U žen je lepší zavázat si rovněž tkanici v místě prsou, v místě nejširšího rozměru. Viz fotografie.
Výška postavy: cm |
Obvod hrudi (OH): cm Měří se přes hrudník kolem dokola přes nejširší místo hrudníku na těsno při normálních nádechu. Poznámka: |
Obvod hrudi pod prsama (Ohol): cm Měří se pod prsama na těsno, co možná nejvýše pod prsama. Poznámka: |
Obvod pasu anatomický (OPa): cm Měří se přes pas kolem dokola v místě pupku na těsno při normálních nádechu. Měříme prakticky po tkanici, která musí procházet přes pupek. Poznámka: |
Obvod pasu kalhot (OPk): cm Měří se přes pas kolem dokola v místě, kde nejčastěji paní nosí pásek kalhot/sukně nebo v místě, kde paní požaduje pasek kalhot/sukně. Měří se na těsno při normálních nádechu nebo tak, jak si paní přeje kalhoty/sukni mít stažené v pase. Toto měření je na individuálním pocitu a při výrobě je toto konečným rozměrem obvodu pasu kalhot/sukně. Rozdíl mezi tímto rozměrem a rozměrem obvodu pasu anatomického (tedy přes pupek) může být od 0 do 15 cm i více, dle stavby postavy. Poznámka: |
Obvod sedu (OS): cm Měří se přes boky kolem dokola v místě nejširším, v místě přes nejvystouplejší část zadnice na těsno. Poznámka: |
Výška prsou (VPr): cm Měří se od ramenního krčního bodu (místo úpatí krku) k tkanici přivázané v místě obvodu hrudi, tedy přivázané v místě největšího objemu hrudi, k vrcholu prsou. Poznámka: |
Délka předního dílu anatomická (DPDa): cm Měří se od krčního ramenního bodu k pupku, tedy ke středu ke tkanici, která je zavázána v místě pupku. Poznámka: |
Délka předního dílu reálná (DPDr): cm Měří se od krčního ramenního bodu středu pásku kalhot. Čím postava má větší břicho, tím je tento rozměr větší a liší se od DPDa. Poznámka: |
Obvod krku (OK): cm Měří se na těsno kolem krku v místě krčního ramenního bodu přes krční jamku. Tento rozměr bývá určující pro velikost límce košile. Je to tedy místo, kde sedí límec košile a kde si ji paní zapne. Poznámka: |
Obvod krku (OK2): cm Měří se na těsno kolem krku v nejužším místě krku pod ohryzkem. Tento rozměr je vždy menší než rozměr obvod krku (OK) a je důležitý, pokud se měří na oděv s těsným stojákem, rolákem a opod. Poznámka: |
Délka zad (DZ): cm Měří se od krčního obratle po páteři k místu, kde je prohnutí páteře největší, to je k místu, které se dá označit jako pas. Je to místo, kde probíhá tkanice anatomického pasu. Tkanice musí procházet v předu přes pupek. Většinou délka zad končí právě v místě zavázané tkanice – viz obr. Poznámka: |
Šíře zad (ŠZ): cm Měří se mezi podpažními záhyby na lehce ohnutých zádech ve výšce nejširšího místa zad, asi 12-18 cm od krčního obratle. Poznámka: |
Délka ramene (R): cm Měří se přímo od krčního ramenního bodu ke kraji ramene k místu zakřivení ramene směrem dolů. Při měření se pokládá mezi metr a konec ramene palec, je to z důvodu volnosti a případné vycpávky na korekci. Je důležité metr nasadit těsně ke krku! Poznámka: |
Délka ramene včetně rukávu (DRR): cm Vychází z míry délka ramene (R), a pokračuje se v měření tak, že metr se dále vede podél paže, přes ohnutý loket k zápěstní kůstce a tam končí. Prosím zachovat onen palec v místě konce ramene viz obrázek. Poznámka: |
Délka trupu – přední část – experimentální metoda (EX PD): cm Měříme trup dle „starých mistrů“. Metr se přichytí v místě uprostřed krku v zadu na krčním obratli a napnutý se vede přes přední část trupu k místu v pase přesně na boční straně. Čím větší prsa, tím se metr více stačí na boční stranu trupu. Čím menší prsa, tím se metr přibližuje více ke středu hrudi. Poznámka: |
Délka trupu – zadní část – experimentální metoda (EX ZD): cm Měříme trup dle „starých mistrů“. Začátek a konec metru musí vycházet z naprosto stejných míst jako (EX PD, jen metr se vede po zádech a ne po přední straně hrudi. Poznámka: |
Obvod paže (OPŽ): cm Měří se na těsno kolem dokola v místě nejširšího místa paže. Poznámka: |
Obvod předloktí (OPŘ): cm Měří se na těsno kolem dokola v místě nejširšího místa předloktí. Poznámka: |
Obvod zápěstí (OZP): cm Měří se na těsno kolem dokola v místě nejužšího místa zápěstí. Poznámka: |
Zadní délka postavy ZDP: cm Měříme od krčního obratle po středu zad k zemi. Poznámka: |
Boční délka kalhot anatomická (BDKa): cm Měří se po boční straně postavy od tkanice, která je zavázána v místě pupku, směrem k zemi. Tento rozměr je nutný vždy, je výchozí hodnotou pro konstrukci, i když kalhoty v konečném důsledku sedí níže. Poznámka: |
Boční délka kalhot snížená (BDKs): cm Měří se po boční straně postavy od středu pásku kalhot směrem k zemi. Tento rozměr je skutečnou délkou kalhot. V tomto případě je nutné aby měřená osoba měla kalhoty/sukni, které sedí přesně v pase tak, jak osobě vyhovuje. Není vhodné měřit tento rozměr dle kalhot, se kterými nejste spokojeni. Pokud tomu však přece jen je, pak je nutné držet se při měření pocitu, kde chcete, aby byl tedy pas kalhot/sukně. Ještě nutno podotknout, že u některých postav může být BDKa a BDKs shodná. Je to v případě, že osoba nosí ráda vyšší sed kalhot a zároveň nemá velký rozdíl v hodnotě míry OPa a OPk. Poznámka: |
Délka kroku (DKR): cm Měří se jako přímá vzdálenost mezi bodem rozkroku a zemí, měří se po vnitřním švu nohavice nebo zevnitř nohy, je důležité, aby se měřilo tak vysoko, kde skutečně je rozkrok. Pro tento účel je dobré si kalhoty vytáhnout co možná nejvýše v rozkroku. Tento rozměr je rovněž velice důležitý pro konstrukci a jeho chybné změření způsobí buď krátké kalhoty – nohavice nebo dlouhý hluboký sed. Poznámka: |
Hloubka sedu anatomická (HSa): cm Osoba se posadí na pevnou základnu a měříme od tkanice v místě pupku k základní desce. Poznámka: |
Hloubka sedu kalhot (HSk): cm Osoba se posadí na pevnou základnu a měříme od středu pásku kalhot k základní desce. Poznámka: |
Obvod stehna (OS): cm Měří se cca 2-10 cm pod rozkrokem v nejširším místě stehna těsně kolem dokola. Poznámka: |
Obvod pod kolenem (OPK): cm Měří se kolem dokola v místě pod kolenem, tam kde je nejužší místo mezi kolenem a lýtkem. Poznámka: |
Obvod lýtka (OL): cm Měří se kolem dokola v místě nejširšího místa lýtka. Poznámka: |
Obvod kotníku (OKT): cm Měří se kolem dokola v místě nejužšího místa v místě kotníku. Poznámka: |
Přední délka k zemi (PDSpd): cm Měří se od pasové tkanice k zemi po středu postavy ze předu. Poznámka: |
Levá délka k zemi (PDSle): cm Měří se od pasové tkanice k zemi po levé boční straně postavy. Poznámka: |
Pravá délka k zemi (PDSpr): cm Měří se od pasové tkanice k zemi po pravé boční straně postavy. Poznámka: |
Zadní délka k zemi (ZDSzd): cm Měří se od pasové tkanice k zemi po středu postavy ze zadu. Poznámka: |
Obvod hlavy (OH): cm Měří se na těsno kolem dokola v místě nejširšího místa hlavy. Poznámka: |
Je dobré na boty měření provádět na boso nebo v tenké ponožce.
Obvod lýtka (OL) - pravá: cm Obvod lýtka (OL) - levá: cm Měří se kolem dokola v místě nejširšího místa lýtka. Poznámka: |
Obvod kotníku (OKT) - pravá: cm Obvod kotníku (OKT) - levá: cm Měří se kolem dokola v místě nejužšího místa v místě kotníku. Poznámka: |
Výška lýtka (VL) - pravá: cm Výška lýtka (VL) - levá: cm Měří se vzdálenost mezi nejširším místem lýtka a základní rovinou podlahy. Poznámka: |
obvod přes patu (OPP) - pravá: cm obvod přes patu (OPP) - levá: cm Měří se obvod kolem dokola přes patu a zaoblení před nártem. Poznámka: |
obvod nártu (ON) - pravá: cm obvod nártu (ON) - levá: cm Měří se obvod kolem dokola přes nejširší místo nártu. Poznámka: |
obvod přes prsty (OPR) - pravá: cm obvod přes prsty (OPR) - levá: cm Měří se obvod kolem dokola přes nejširší místo v úrovní prstních kloubů. Poznámka: |
Obkres chodidla (OCH) Obyčejnou tužkou provedeme obkreslení chodidla tak, že tužku držíme kolmo k podložce a těsně obkreslíme chodidlo. Obkres musí mít jen jednu obvodovou linii. Kolem paty vedeme tužku kolem vyčnívajícího hrbolku – pořád držíme tužku kolmo. Obkres provedeme u obou nohou a označíme písmenem „L“ jako „levá“ a „P“ jako „pravá“. Obkres chodidla je nutné zaslat poštou v originále na adresu Záhumenní 214, 708 00 Ostrava Poruba. Poznámka: |
2014 © TEXTILER. Všechna práva vyhrazena. Mapa stránek